Zadavatel obdržel žádost o objasnění několika nejasností následujícím znění:
Dotaz:
Vážený zadavateli,
v návaznosti na Vaší odpověď, ve které požadujete od dodavatele stanovení neškodného průtoku žádáme o doplnění několika nejasností, které nám znemožňují řádné stanovení nabídkové ceny a objektivní kvantifikaci pracnosti. Vzhledem k tomu, že podle § 36 odst. 3 ZZVZ nesmí zadavatel přenášet odpovědnost za úplnost zadání na dodavatele, zdvořile žádáme o doplnění následujících informací:
Dotaz:
1. Přesné vymezení zájmového území a rozsahu prací
• Žádáme o upřesnění délky řešeného úseku vodního toku pro stanovení neškodného průtoku (v řkm) a specifikaci, jaká část úseku se nachází v intravilánu obce, kde je nezbytné podrobnější modelování.
• Dále žádáme o sdělení přesného rozsahu geodetického zaměření a hydraulického posouzení tj.: úseků koryt, mosty, lávky, jezy, propustky
Odpověď zadavatele:
U návrhu retenčních nádrží je dle Technického standard PSZ nutné uvést v technické zprávě DTR splnění požadavku na neškodný odtok. Není však stanoveno, že by bylo nutno provést podrobné modelování ve smyslu modelování průtoku různých stavů vody korytem toku. Retenční nádrže byly zařazeny do územního plánu na základě studií, jejichž pořízení vyvolaly povodňové události na toku. Zpracovatel musí ve spolupráci s místní samosprávou tyto skutečnosti prověřit a posoudit a mimo jiné stanovit, kde jsou na toku kritická místa (typicky propustek, most apod.). Tato kritická místa je pak nutné změřit a stanovit neškodný průtok. Nelze proto předem přesně určit počet objektů na toku, které bude nutné posoudit.
V případě Džbánova u Vysokého Mýta se jedná o retenční nádrž „Knířov“ na Knířovském potoce a retenční nádrž „Nad Džbánovem“ na přítoku Blahovského potoka, který se vlévá do Knířovského potoka. Ten se po cca 3,2 km vlévá do řeky Loučná. V tomto úseku však Knířovský potok protéká značnou částí města Vysoké Mýto a je tedy možné, že se zde nachází některá kritická místa toku, která bude nutné posoudit. Důležitou roli zde bude také hrát vliv mezipovodí, ale to vyplyne až z podrobnější analýzy území. Max. délka toku k posouzení neškodného průtoku mimo obvod KoPÚ je tak cca 3,2 km po soutok s Loučnou.
Dotaz:
2. Hydrologické podklady
• V případě, že se jedná o nepozorované povodí, požaduje zadavatel v rámci zakázky i vytvoření srážko-odtokového modelu?
Odpověď zadavatele:
V případě povodí bez měřených hydrologických dat (typicky velmi malá povodí) je možné využít např. metodu CN křivek.
Dotaz:
3. Technické parametry geodetických podkladů
• Jaká je požadovaná hustota příčných profilů v intravilánu a extravilánu (např. max. vzdálenost 20 m vs. 50 m)?
• Požaduje zadavatel v rámci geodetických prací i přímé zaměření bathymetrie (dna koryta pod hladinou), nebo je přípustné využití digitálních modelů reliéfu (DMR 5G) bez korekce na dno?
Odpověď zadavatele:
Dotaz přesně nekonkretizuje, zda se jedná o měření profilů v obvodu KoPÚ nebo mimo obvod KoPÚ. V obvodu KoPÚ je třeba měřit profily tak, aby byl zachycen přesný průběh toku v podrobnosti nutné k vymezení příslušné parcely, ale také ke stanovení hloubky a tvaru koryta pro výpočty.
Mimo obvod KoPÚ je situace stejná jako v bodě 1, tj. zpracovatel musí ve spolupráci s místní samosprávou prověřit a posoudit kritická místa na toku. Tato kritická místa je pak nutné změřit a spočítat neškodný průtok. Měření se neprovádí v celé délce.
Dotaz:
4. Metodika hydraulického modelování
• Požaduje zadavatel pro stanovení neškodného průtoku v zastavěném území výhradně dvourozměrný (2D) model, nebo je přípustné využití 1D modelu?
• Je součástí zakázky i variantní návrh protipovodňových opatření pro zvýšení kapacity koryta, nebo se jedná pouze o posouzení stávajícího stavu?
Odpověď zadavatele:
Zadavatel nepožaduje stanovení neškodného průtoku pomocí 2D modelu ani 1D modelu, viz dotaz č. 1 a 3.
Při projednávání návrhu VHO se obvykle posuzují jednotlivé varianty, které mohou obsahovat i návrhy na zvýšení kapacity koryta toku. Výsledkem návrhu PSZ však musí být konkrétní technické řešení.
Dotaz:
5. Ekonomické hodnocení rizik a škod jako součást zakázky
• Požaduje zadavatel ekonomické hodnocení rizik a škod jako součást zakázky, v jakém rozsahu požaduje zadavatel identifikaci objektů v záplavovém území?
• V jakém rozsahu požaduje zadavatel provést výpočet škod pomocí jednotkových cen majetku vztažených na měrnou jednotku?
• Jakým postupem a s kým požaduje zadavatel projednat hodnocení rizik a škod ve vztahu ke stanovenému neškodnému průtoku?
Odpověď zadavatele:
Dle Technického standardu PSZ (kap. 4.4.2.) je nutné nově navrhované nádrže posoudit z pohledu ekonomické efektivnosti. Pro toto posouzení je tak nezbytný údaj o potenciálních škodách na majetku při průchodu povodňových stavů. Pro stanovení tohoto údaje není k dispozici žádný návod ani metodika. Jde o vyhodnocení škod vyplývajících z průzkumu území, z jednání s dotčenými vlastníky v ohroženém území, z jednání se samosprávou obce/města apod. Dále lze využít fotodokumentaci či videozáznamy z proběhlých událostí nebo vyčíslené náklady při odstraňování škod. Jde tedy o řádové odhadnutí potenciálních škod s uvedením např. počtu ohrožených objektů.
Projednání povodňových rizik a škod provede zpracovatel s objednatelem a sborem zástupců, případně se zastupitelstvem obce při jednáních sboru zástupců, případně na samostatných jednáních.