Zadavatel obdržel žádost o objasnění několika dotazů v následujícím znění:

Vážený objednateli, chtěl bych Vás požádat o objasnění následujících dotazů:

Záměr realizace poldrů v zájmovém území má zajistit protipovodňovou ochranu území, která se nacházejí mimo obvod pozemkové úpravy, tedy území, která nespadají do kompetence dodavatele.
Obecně lze uvést, že provádění pozemkových úprav bude probíhat dle platné legislativy a platných metodických pokynů. Tato situace je zcela běžná a Vyhláška č. 13/2014 Sb. na ni pamatuje v § 5 - Rozbor současného stavu a jeho vyhodnocení v odst. 1: „Rozbor současného stavu, jehož obsahem je podrobný průzkum terénu, se provede v celém obvodu pozemkových úprav. Pokud je to potřebné z hlediska ochrany pozemků před vodní erozí a před povodněmi nebo pro řešení dalších opatření v oblasti vod, provede se průzkum i v lokalitách navazujících. Průzkum se provede tak, aby byl zjištěn skutečný stav využívání území z hlediska zemědělské výroby, ochrany půdy, ochrany přírody a krajiny a všech faktorů, které mohou ovlivnit plán společných zařízení“.

Zajistí objednatel pro návrh poldrů neškodné průtoky?
Zpracovatel si tyto údaje zjistí sám během analytické a projekční části pozemkových úprav.

Zajistí objednatel pro návrh poldrů specifikaci povodňových škod v rozsahu, který opodstatní realizaci poldrů?
Zpracovatel si tyto údaje zjistí sám během analytické a projekční části pozemkových úprav. Opodstatněnost návrhu může být posouzena až v průběhu návrhu plánu společných zařízení a má na něho vliv kombinace celé řady faktorů, tj. nejen povodňové škody.

Jak bude řešeno vlastnické vypořádání záborů pro poldry, čí půda bude použita pro vypořádání a v jakém rozsahu?
Tato věc je předmětem veřejné zakázky, tj. návrhových prací zpracovatele pozemkových úprav a musí být řešena v souladu s § 9 a 10 zákona č. 139/2002 Sb. a § 15 a 17 vyhl. č. 13/2014 Sb. Řešení záborů pro poldy se z pohledu zákona nijak neliší od řešení záborů pro ostatní typy společných zařízení jako jsou např. polní cesty apod.

Jak bude postupováno v případě nesouhlasu vlastníků s umístěním poldrů na jejich pozemky a nesouhlasu se směnou mimo zábor?
Tato věc je předmětem veřejné zakázky, tj. návrhových prací zpracovatele pozemkových úprav a musí být řešena v souladu s § 9 a 10 zákona č. 139/2002 Sb. a § 15 a 17 vyhl. č. 13/2014 Sb. Řešení nesouhlasu vlastníků s umístěním poldrů se z pohledu zákona nijak neliší od řešení umístění ostatních typů společných zařízení jako jsou např. polní cesty apod.

Jak bude postupováno v případě nesouhlasu vlastníka s umístěním nebo ponecháním pozemků do/v zátopě poldru.
Bude postupováno dle platné legislativy, především v souladu s § 9 a 10 zákona č. 139/2002 Sb. a § 15 a 17 vyhl. č. 13/2014 Sb.

Jak bude postupováno v případě, že mimo obvod pozemkové úpravy není kapacitní infrastruktura, které zajistí bezpečný odvod vody, která přiteče z poldru?
Předmětem vodohospodářské části návrhu plánu společných zařízení jsou veřejně prospěšné stavby, u kterých je výpočtem ověřena účinnost, a tedy opodstatnění jejich návrhu, viz § 15 vyhl. č. 13/2014 Sb. Pokud jsou tyto podmínky splněny, a přesto vyžadují realizaci opatření v navazující části mimo obvod KoPÚ, tak se využije § 9 odst. 9. zákona č. 139/2002 Sb.: „Zaústění vodohospodářských opatření navržených podle odstavce 8 písm. c) lze navrhnout i mimo obvod pozemkových úprav, pokud toto opatření funkčně souvisí s opatřeními prováděnými v obvodu pozemkových úprav. Toto opatření nebude z důvodu svého umístění mimo obvod pozemkových úprav součástí návrhu nového uspořádání pozemků; rovněž jeho realizace nebude hrazena z prostředků určených pro pozemkové úpravy.“

Zaručuje objednatel, že v místech poldrů se nenachází kritický zájem, nebo jiné nevhodné podmínky, který neumožní realizaci poldrů a tedy, že dodavatel nevynaloží prostředky spojené zapracováním záměrů do KoPÚ zbytečně?
Lokality vytipované pro poldry vychází ze zpracovaných studií, které byly projednány s obcí Džbánov. V době svého pořízení tedy vycházely i z platného územního plánu. Další stupněm projektové přípravy jsou v tomto případě pozemkové úpravy, které svým návrhem musí prověřit především technickou proveditelnost díla, vyhodnotit účinnost a možnosti vypořádání záborů. Splnění všech podmínek k úspěšnému návrhu opatření záleží na mnoha faktorech a tím se neliší od ostatních typů společných zařízení jako jsou např. polní cesty. Projekční práce ze své povahy představují předkládání různých možností návrhů a řešení a je proto přirozené, že některé se do konečné podoby nepromítnou.
Lhůta pro podání nabídek se nemění.